Nesnáze běžného investora
Ukládat peníze do banky na delší dobu nedává smysl, úroky vkladů jsou pod inflací. Obrátíme-li se na takzvané finanční poradce, kteří jsou ve skutečnosti prodavači produktů, nabídnou většinou investice prostřednictvím otevřených podílových fondů. Podle rizikové tolerance investora bude výsledné portfolio složeno z dluhopisových a akciových OPF. Jaké jsou šance, že naše peníze tady budou pracovat lépe?
Lakonická odpověď zní: v současné době velmi malé. Ba přímo mizivé. Proč? Důvody musíme hledat jednak v poplatkové politice investičních fondů a dále v aktuální situaci na kapitálových trzích.
Otevřené podílové fondy nejsou levná záležitost. Náklady na jejich provoz vyjadřuje ukazatel TER (total expense ratio), který je k nalezení na webových stránkách každého fondu v KIID (key investment information document). U různých fondů budou odlišné, nás však zajímá celkový roční náklad určitého portfolia.
Pro příklad si řekněme, že vzhledem investičnímu horizontu a odolnosti vůči riziku nám odpovídá dynamická skladba aktiv. Obrátíme-li se na privátního bankovního poradce, doporučí modelové portfolio ze dvanácti OPF ve složení akcie 73%, dluhopisy 23%, zbytek hotovost. Jeho celkové vážené TER bude 1,79% p.a., přičemž výkonnost v posledních sedmi letech byla 7,2% p.a. To nevypadá zle, ovšem až do chvíle, kdy takové portfolio porovnáme s benchmarkem.
Zvolíme stejnou strukturu aktiv, kterou umístíme nikoli do OPF, nýbrž do ETF (exchange traded funds). Jedná se o nástroje, které pasivně kopírují vývoj určitého indexu. V našem případě to bude akciový S&P 500 (ticker SPY: TER = 0,09% p.a.) a dvacetileté americké vládní dluhopisy (ticker TLT: TER = 0,15% p.a.). Výsledné TER dle poměru obou složek pak bude 0,105% p.a.
Na první pohled vidíme řádový rozdíl v nákladech, který se pochopitelně projevuje i ve výkonnosti investice. Zatímco otevřené podílové fondy vykázaly zmíněných 7,2% p.a., ETF měly na sedmiletém období 13,32% p.a.! Což je o 46% více, každý rok!! Dlužno podotknout, že zkoumané období se vyznačovalo příznivým vývojem, zejména v akciových pozicích. To však nepotrvá věčně a v časech poklesů budou náklady táhnout investici v OPF do ještě vyšší ztráty.
Další část problému tkví v nynější situaci na kapitálových trzích. Od roku 2009 zažíváme příliv optimismu s drobnými korekcemi. Jedná se o druhé nejdelší období růstu v historii. Dnes už i ti nejradostnější hlasatelé světlých zítřků začínají připouštět, že letos či napřesrok nějaké větší ochlazení přijde.
Svědčí o tom například ukazatel P/E ratio, který porovnává cenu s výnosem. Jinými slovy říká, za kolik let se daná investice vrátí. Což je u některých společností docela pikantní. Například nákup akcií známého Amazonu se zaplatí podle jeho ročních výnosů za krásných 317 let! Naskýtá se otázka, co může být důvodem růstu ceny AMZN, když dividendy Jeff Bezos nevyplácí...
Nás ovšem spíše zajímá, jak si stojí celý akciový trh. K tomu jako zástupce poslouží již zmiňovaný index S&P 500 a jeho P/E, které se ještě podle profesora Schillera upraví o inflaci.
Aktuální hodnota tohoto ukazatele se nachází na dvojnásobku mediánu a je druhá nejvyšší v historii. Více předražené byly akcie pouze v roce 2000, před prasknutím dotcom bubliny.
Nakupovat akcie v tuto chvíli nebude asi nejlepší nápad. A co dluhopisy? Taky žádná hitparáda. V Eurozóně se jejich výnosy pohybují kolem nuly, což znamená nízký profit nyní a do budoucna pokles ceny. Americké treasuries jsou na tom o něco lépe, rizikem je však ohromný objem státního zadlužení, který Trumpova administrativa dále neochvějně zvyšuje. A to v prostředí údajného hospodářského růstu, kdy by se slušelo dluhy spíše splácet.
Celá šlamastyka je způsobena bezprecedentním experimentem centrálních bankéřů, kteří se rozhodli dluhovou krizi vyřešit ještě větším dluhem. Politikou levných peněz nafoukli mnohem větší bublinu finančních aktiv, než byla v roce 2007. Pro investice do akcií a dluhopisů, ještě k tomu prostřednictvím nákladných OPF, vyhlídky nic moc...
K dokreslení situace si můžete přečíst podrobnou analýzu Lance Robertse uveřejněnou 5.4.2018 na portále Seeking Alpha pod výmluvným názvem: The Next Crisis Will Be The Last.pdf